Připomínáme si osobnost fotografa Augusta Sandera - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

28. ledna 2011, 00.00 | V našem článku si dnes na několika řádcích připomeneme osobnost Augusta Sandera. Ten se do dějin umění zapsal nesmazatelným písmem jako geniální fotograf, autor dokumentárně laděných portrétů lidí, náležících k různým sociálním třídám německé společnosti. Uvádíme také odkazy na webové stránky, kde se můžete podívat na Sanderovo působivé fotografické dílo.

Přestože nás již dělí od smrti Augusta Sandera celých 46 let, dílo tohoto fotografa si pořád uchovává schopnost fascinovat diváka svou nadčasovostí. Mluvíme zde zejména o cyklu Sanderových portrétů „Lidé 20. století “, ve kterých se Sander pokusil o celistvé zachycení typologie různých sociálních tříd německého národa. Ale nepředbíhejme a nejdříve si ve zkratce připomeňme život tohoto velkého portrétisty.

August Sander se narodil v roce 1876 v německém Herdorfu. Ačkoliv pocházel z tesařské rodiny, přesto se v mládí rozhodl pro profesi fotografa. První zkušenosti z oboru Sander načerpal jako asistent důlního fotografa. Nedlouho po absolvování povinné vojenské služby byl Sander zaměstnán ve fotografickém studiu v Linci, jehož se stal postupem času majitelem. Přibližně v roce 1910 se Sander rozhodl přemístit do Kolína nad Rýnem, kde si založil nové fotografické studio. Postupem času (okolo roku 1920) se Sander začlenil do sdružení umělecké avantgardy vyznávající fotografický směr „Nové věcnosti“. Zhruba někdy v tomto období se rozhodl pro zrealizování ambiciózního projektu – zachytit na fotografiích tváře lidí ze soudobé společnosti.

Sander se do realizace své vize pustil s velkou vervou a precizností, která připomínala zevrubnou práci encyklopedistů. Přibližně do roku 1930 vznikla série několika tisíc fotografií, která předběhla svoji dobu tím, že Sander portrétoval osobnosti z různých sociálních tříd v jejich přirozeném prostředí, kde žily.

Tím byly tyto fotografie obohaceny o výrazný sociologický rozměr, jenž zprostředkovává tvář německé společnosti v době postupného vzestupu nacistické moci. Autor se při své práci řídil sociologickým názorem, že společenská pozice a profese formují zásadním způsobem fyziognomii portrétovaných osob. Sanderovi před objektivem jeho velkoformátového aparátu zapózovali například umělci, studenti, celé rodiny, živnostníci, žebráci, nezaměstnaní, politici, měšťané, vojáci, akrobaté a muzikanti, zemědělci, dělníci a další lidé. Říká se, že Sander většinu svých fotografií pořídil buď v podmínkách přirozeného osvětlení, či si maximálně vypomohl jedním zdrojem umělého osvětlení.

Pod hlavičkou projektu „Lidé 20. století “ hodlal A. S. celkem vyfotografovat cca 20-30 tisíc fotografií, na kterých by zachytil tváře příslušníků různých sociálních tříd a pracovních profesí. Na konci 20. let vyšly Sanderovi dvě knihy („Tvář naší doby“ a „Zrcadlo Němců“), které obsahují několik desítek fotografií z autorova chystaného projektu.

Jenomže fotografovy systematické záměry byly zkříženy vývojem politické situace v meziválečném Německu, kde se moci postupně chopili nacisté. S nimi se Sander dostal nepřímo do konfliktu kvůli svému synovi, jenž se politicky angažoval v zakázané levicové straně SAP. Tento konflikt skončil pro Sandera velkou tragédií. Jeho syn byl za své politické smýšlení zavřen na 10 let do vězení, kde v roce 1944 zemřel.

Další ranou bylo pro Sandera zkonfiskování jeho uměleckého díla nacisty v roce 1936 (jeho fotografie totiž neodpovídaly oficiální doktríně nacionálního socialismu, a tak byly exemplárně spáleny). Sander se z těchto životních ran už nikdy úplně nevzpamatoval (jeho kolínský ateliér byl navíc v roce 1944 zcela zničen při bombovém náletu; shořela zde mimo jiné i většina jeho fotografického archivu).

A. S. posléze nalezl útočiště na venkově, kam se z Kolína n. Rýnem přestěhoval (městečko Kuchhausen). Zde se sporadicky věnoval zejména krajinářské a pouliční fotografii. Nakonec nechybělo málo a Sander by byl jako fotograf zcela zapomenut. Nicméně díky iniciativě kolínského kurátora F. Fritze Grubera se to naštěstí nestalo. Ten Sanderovi uspořádal v roce 1951 velkou výstavu na fotografickém veletrhu Photokina, kde jeho fotografie zazářily. Od té doby umělecký svět natrvalo objevil hloubku a kvalitu Sanderova výjimečného díla, které ho právem řadí mezi nejvýznamnější německé fotografy meziválečné avantgardy.

Jeho dílo ovlivnilo řadu významných dokumentárních fotografů (např. Irving Penn, Diane Arbus, Walker Evans a další), pro které se stal Sander uctívaným představitelem moderní portrétní fotografie.

Některé Sanderovy fotografie se staly součástí mnoha publikací věnovaných dějinám fotografického umění. Máme tím na mysli takové legendární snímky, jako jsou například „Young Rhineland farmers“ (1913, Westerwald), „Pastrycook“ (1928), „Girl in Fairground Caravan“ (1926-32?), „Gypsy“ (1932), „Anton Raderscheidt“ (1927) a další působivé fotografie. Dodejme, že August Sander zemřel v roce 1964 ve věku 88 let.

Pro ty z vás, které osobnost fotografa Augusta Sandera zaujala, níže přinášíme několik tipů, kde je možné shlédnout některá z jeho fotografických děl. V papírové podobě je asi nejobsáhlejším zdrojem zachycující Sanderovo dílo monografie „August Sander: People of the 20th Century“, která vyšla v roce 2002 (obsahuje celkem 7 svazků nabízejících 650 fotografií). V knihovnách či v knihkupectvích je samozřejmě možné se setkat i s dalšími knihami, které jsou zasvěceny tomuto fotografovi (viz například ZDE).

Odkazy na vybraná místa, kde je možné najít fotografie Augusta Sandera:

Ostatní zdroje:
Cs.wikipedia.org
Youtube.com
Britannica.com
Americansuburbx.com
Cosmopolis.ch