Tapeta: Růžový chodník anebo potkal jsem Jana Šibíka - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

8. června 2006, 00.00 | Ten chodník byl ještě před týdnem úplně obyčejný. Klasicky položený asfalt, ze kterého tu a tam vyrůstaly řádky zelené trávy. Dalo by se tedy v klidu říci - chodník běžného typu. Však v ten den, kdy jsem pořídil tento snímek, se stal chodníkem růžovým.

Růžový chodník anebo potkal jsem Jana Šibíka

Ten chodník byl ještě před týdnem úplně obyčejný. Klasicky položený asfalt, ze kterého tu a tam vyrůstaly řádky zelené trávy. Dalo by se tedy v klidu říci - chodník běžného typu. Však v ten den, kdy jsem pořídil tento snímek, se stal chodníkem růžovým.

Nechodím tudy často, snad dvakrát, třikrát za rok. Ten den, kdy jsem procházel, vítr navál po celé ploše prostoru pro chodce - růžové okvětní listy. A slunce ukázalo svým jedním prstem skrze stromy, aby dokončilo ten čerstvě vytvořený obraz. Na chvíli. Zářící svít po chvíli ustal a vítr zanedlouho rozfoukal přírodou vytvořený obraz.

Zde je tapeta ke stažení v rozlišení:

800x600

1024x768

1280x1024

Fotografický tip:
Jan Šibík - Stories - Staroměstská radnice, výstava a obrazová publikace, www.sibik.cz

Oproti tomuto snímku stojí na zcela opačném konci fotografického spektra obrazová svědectví Jana Šibíka. Známe se dlouhou dobu. Po ukončení našich studií jsme společně pracovali v podniku s IT technologiemi. Řečeno současnou mluvou. Honza zanedlouho přešel na sto procent k fotografickému zobrazování světa. Vlastně podstatně více než na sto procent. Jeho více než dvě stě zahraničních cest do oblastí krutě poznamenaných válkami, hladem, nemocemi...
Na těchto cestách, mnohdy opakovaných na stejné místo zaznamenal nejkrutější životní podmínky a vztahy mezi lidmi.

Ve středu 7. června 2006 navečer zahájil svoji velkou osobní výstavu na pražské Staroměstské radnici. Společně s knihou stejnojmenného názvu Stories, představuje dvanáct souborů krutých lidských zápasů. Bojů o svoji zemi, bojů o život v nejrůznějších podobách, bojů o základní lidská práva a naděje, jejichž absenci si ani nedovedeme při běžném konzumním způsobu života ani představit.

Je potřebné si "kazit" den fotografiemi, které jsou v podstatě zdaleka, které zachycují mnohdy smrt nebo lidská utrpění nejsilnějšího druhu? Odpovídám - rozhodně ANO. Při vědomí vlastní závislosti na společnosti, na životu bez válek a projevů libovolného občanského násilí, na shovívavosti přírodních živlů vůči střední Evropě můžeme lépe pochopit běh světa. Odpovědněji pak konat. Jednotlivec, skupina lidí, politická reprezentace.

Jan Šibík není lovcem senzačních snímků pro tučný autorský honorář. Honza je člověkem, jenž vidí, analyzuje, shromažďuje finanční prostředky a pak pomáhá...

Děkuji a smekám, Honzo...
Před Tvými fotografiemi i před Tvým činěním.

Vrcholné prožití dne vám přeje
Ing. Jiří Heller
člen Asociace fotografů ČR

P.S. Snímek je součástí nabídky fotobanky společnosti HELLER.CZ s.r.o.,www.heller.cz
© Foto: