Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 2. díl - Kompakty - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

DF Praxe rezimy

DF Praxe rezimy

30. listopadu 2007, 00.00 | Úvodní díl našeho seriálu o výběru digitálního fotoaparátu jsme věnovali základnímu rozřazení fotoaparátů do jednotlivých kategorií. Nyní se budeme věnovat podrobněji kategorii kompaktů. Pokusíme se sestavit žebříček vlastností, podle kterých se při nákupu rozhodovat. Je opravdu nejdůležitější rozlišení, jak by to mohlo vypadat podle marketingu prodejců, nebo hrají významnější roli i jiné parametry? Toto jsou otázky, na které budeme hledat odpovědi.

::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 1. díl
::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 2. díl - Kompakty
::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 3. díl - EVF fotoaparáty
::Jak správně vybrat digitální fotoaparát? - 4. díl - DSLR zrcadlovky

Úvodní díl našeho seriálu o výběru digitálního fotoaparátu jsme věnovali základnímu rozřazení fotoaparátů do jednotlivých kategorií. Nyní se budeme věnovat podrobněji kategorii kompaktů. Pokusíme se sestavit žebříček vlastností, podle kterých se při nákupu rozhodovat. Je opravdu nejdůležitější rozlišení, jak by to mohlo vypadat podle marketingu prodejců, nebo hrají významnější roli i jiné parametry? Toto jsou otázky, na které budeme hledat odpovědi.

Funkční výbava
Tento poměrně široký pojem je jedním z nejvýznamnějších při výběru digitálního fotoaparátu. Zapomeňme na chvíli na rozlišení snímače a soustřeďme se na to, k čemu chceme fotoaparát používat. Aneb co všechno fotoaparát umí a s čím umíme pracovat my. Pokud hledáme fotoaparát pro úplného začátečníka, který nejeví příliš velkou ochotu se fotografii systematicky učit, tak bude určitě lepší hledat jednoduchý plně automatický kompakt, než plně vybavený přístroj s (pro daného uživatele) nesrozumitelně pojmenovanými funkcemi. Důležitým parametrem jsou zde také režimy řízení expozice, zda-li má fotoaparát možnost nastavení času a clony, nebo vše řídí automatika. Stejně tak i u vyvážení bílé barvy je dobré mít po ruce kromě automatického měření také předvolby různých osvětlení nebo manuální měření. I největším laikům je však dobré vysvětlit k čemu slouží vyvážení bílé.
Nároky na znalosti také klade nastavení parametrů snímku jako je ostrost, kontrast, saturace, odstín atd. Kompakty, které tyto úpravy nenabízejí, mají zpravidla přednastavené parametry na silnější hodnoty. To proto, aby z přístroje vypadl líbivý ostrý a kontrastní snímek, který se již nemusí dále upravovat na počítači. Při fotografování nám může velmi pomáhat živý histogram, který se zobrazuje při fotografování, nebo alespoň klasický histogram, který se zobrazí u již uloženého snímku. Podle něj poznáme, zda-li je fotografie správně exponovaná, tzn., jestli není příliš světlá, či tmavá.
Mezi výbavu můžeme také zařadit možnost natáčení videosekvence, kde musíme sledovat parametr výstupního rozlišení, obnovovací frekvenci (ideální je 30 sn./s), možnost záznamu zvuku a maximální délku sekvence. Rozlišení je zpravidla 640 x 480 bodů, což je příjemný kompromis mezi kvalitou a velikostí souboru. Některé nejnovější fotoaparáty umožňují ukládat videa i s rozlišením 1 024 x 768 bodů.
Opomenout nelze ani objektiv, který stejně jako snímač, zasahuje do této i následující kategorie. Pokud odhlédneme od kvality objektivu, tak velmi důležitým parametrem je rozsah ohniskové vzdálenosti, který nabízí. Z toho vychází i optický zoom, jehož velikost je dána poměrem nejdelšího a nejkratšího nastavitelného ohniska. Velikost zoomu tedy není určující. Desetinásobný zoom nabízí jak objektiv 18-180 mm, tak i 35-350 mm. Důležitý je tedy i údaj o počátečním ohnisku, kde jako průměr můžeme označit 35 mm. 28 mm a méně již označujeme za širokoúhlé a je jím vybaveno stále více kompaktů. Pomalu se 28 mm stává velmi dobrým standardem. Bavíme se však o takzvaném ekvivalentu kinofilmu, protože objektivy kompaktů mají díky malým snímačům řádově menší fyzické ohniskové vzdálenosti. Pro pořádek se tedy u všech fotoaparátů uvádějí také ekvivalenty kinofilmu, které představují ohniskovou vzdálenost, při které má objektiv stejný úhel záběru. Za rozumnější považujeme volit spíše širokoúhlé začátky rozsahu, než hledět na nejdelší ohniskovou vzdálenost. Oceníme to při fotografování skupin, architektury, krajiny apod.

Kvalita obrazu
Kvalitu výsledného snímku ovlivňují kromě uživatele tři faktory. Objektiv, snímač a zpracování obrazu, které patří spíše do funkční výbavy (takzvaný obrazový procesor). Kvalita objektivu určuje míru rušivých vad, které se projeví na snímku. Příkladem může být vinětace (tmavnutí rohů snímku) při širokoúhlém ohnisku, chromatická aberace (fialové a zelené kontury u kontrastních přechodů), plošná neostrost, neostrost v rozích a různá zkreslení obrazu (soudkovité, poduškovité, kombinované). Nejen u kompaktů bychom měli počítat s tím, že na nejdelším ohnisku je ostrost obrazu citelně slabší než na počátečním ohnisku.
Parametry snímače pak také ve velké míře přispívají ke kvalitě snímku a nemusí se jednat pouze o rozlišení. Určující je také jeho velikost (nejčastěji určená úhlopříčkou v palcích), což v poměru s rozlišením hraje roli při tvorbě nechtěného digitálního šumu. Čím větší je hustota snímacích buněk, tím větší je zpravidla i digitální šum. Tomu se lze ve většině případů vyhnout použitím menší citlivosti při fotografování, což nás však omezuje pouze na dobře nasvícené scény. Při maximální citlivosti (dříve ISO 400, v současnosti kompakty umí i ISO 1600 nebo více) již většinou šum znehodnocuje snímek natolik, že je pro veřejné publikování spíše nevhodný. Pro amatéra, který nebude tisknout větší fotografie, než je formát A4, stačí pohodlně i 5 MPix. To splňují v současnosti naprosto všechny nabízené modely, nabídka začíná hlavně okolo 6 MPix. Větší rozlišení nabídne pouze větší možnosti úprav na počítači (ořez, doostření apod.) a větší rozměry výtisku. Nelze ale tvrdit, že největší rozlišení je nejlepší. Objektiv kompaktu u rozlišení přes 10 MPix nemusí poskytovat dostatečně ostrý obraz, ale existují i výjimky (díky větší ploše snímače, kde nejsou buňky tak "nahuštěné"). Velikost snímače jde ruku v ruce s konstrukční velikostí fotoaparátu, protože potřebujeme i větší rozměry objektivu. U malých modelů se nejvíce setkáme s velikostí 1/2,5" a u větších s 1/1,8". Rozdíly jsou zde ale minimální. K současnému trendu umožňovat u kompaktů nastavit citlivost až ISO 1600 je nutno dodat, že kvalita se ani zdaleka neblíží snímkům z DSLR se stejnou citlivostí. Extrémně velká citlivost může posloužit spíše v nouzi.
Drtivá většina kompaktů používá snímače typu CCD, ovšem výjimku tvoří některé modely od Fujifilmu, využívající SuperCCD snímače, které ve své poslední generaci nabízejí menší hladinu digitálního šumu na vysokých citlivostech, ve srovnání s konkurencí.

Ovladatelnost
Zde budeme hodnotit spíše konstrukční a jiné prvky, které nám přímo neovlivňují výsledný snímek, ale spíše komfort, s jakým ho můžeme pořídit. Zejména u kompaktů se nyní projevuje sílící trend absence optického průhledového hledáčku, díky čemuž výrobce získává místo pro použití většího displeje. Optický průhledový hledáček u kompaktů nabízí živý pohled na scénu, bohužel však "jiným okem" než jakým se dívá snímač přes objektiv (paralaxa). Díky tomu pak při fotografování na krátké vzdálenosti musíme počítat s tím, že snímač se na fotografovaný objekt dívá z jiného pohledu než my hledáčkem. Díky hledáčku však nejsme ovlivnění zpožděním displeje, případně jeho slabým kontrastem na silném slunečním osvětlení a nabízejí nám i reálné zobrazení zoomu (tzn. hledáček zoomuje spolu s objektivem). Na druhou stranu jsou průhledové hledáčky u kompaktů velmi malé a bez možnosti dioptrické korekce, takže jejich použitelnost také není ideální. Přítomnost hledáčku tedy není zcela nezbytná, i když ji v určitých (spíše minoritních) situacích oceníme.
Velikost displeje (udávaná jako úhlopříčka v palcích) také není jediným parametrem pro posouzení kvality displeje. Velmi důležité je také rozlišení displeje. Úhlopříčky u nejnovějších modelů jen těžko nalezneme menší než 2" a největší jsou v současnosti 3,5". Dvoupalcový displej můžeme považovat jako více než dostatečný. Dobře použitelný je i 1,8". Rozlišení displejů se pohybuje cca mezi 100 a 200 tisíci bodů (ideální je pro 2" displej rozlišení 230 000 bodů). Je dobré si také před zakoupením vyzkoušet odezvu displeje na pohyb fotoaparátu, kterou v technických specifikacích nenalezneme.
Zbytek ovládání je spíše subjektivní, a tak sami musíme posoudit, zda-li nám vyhovuje více či méně tlačítek na přístroji (příliš mnoho tlačítek amatéry mate), nebo potřebujeme české menu, které již nalezneme takřka u všech fotoaparátů velkých výrobců.

Speciální požadavky
Výše zmiňované parametry však nemusí zohledňovat individuální požadavky každého uživatele. I když se zejména u kompaktů sobě modely podobají jako vejce vejci, tak existují i výjimky. Velmi různých výsledků můžeme dosáhnout při makrofotografii, kde je potřeba hlídat nejkratší zaostřitelnou vzdálenost (a také na jakém ohnisku, zpravidla ale na nejkratším).
Speciálním požadavkem také může být schopnost fotografování nočních scén, kde nás kompakty často limitují nejdelší možnou dobou expozice (u některých modelů nepřesáhneme ani 1/2 s, což je pro noční fotografii nepoužitelné, ale některé nabízejí i 8 s a více).
Příjemnou záležitostí je také odolnost vůči vlhkosti a stříkající vodě, případně kompletní vodotěsnost bez nutnosti dokoupení speciálního krytu (existují modely použitelné i v několikametrové hloubce). Pokud nám nestačí odolnost jen do několika metrů, můžeme si k vybraným modelům pořídit i pouzdra použitelná ve velkých hloubkách (i 60 m). Dalším konstrukčním požadavkem může být závit pro předsádky a filtry.
Kromě trendu nasazování nejkratšího ohniska 28 mm je stále více kompaktů vybaveno stabilizací obrazu, a to i kompakty nabízející "pouze" 3x zoom. Stabilizace pomocí plovoucích čoček, nebo posuvu snímače nám pomáhá kompenzovat vlivy otřesu fotoaparátu, které mohou způsobit rozmazání snímku. Lze tak fotografovat s delším časem expozice, kdy scéna není ideálně nasvícena.

Design a konstrukce
Neodmyslitelným parametrem, který je pro mnoho uživatelů určující, je design. Podle vzhledu fotoaparátu se rozhoduje nejeden zákazník a nelze mu to nijak vyčítat. Kompakty jsou prodávány téměř jako spotřební zboží, a tak nalezneme i modely, které se označují jako "fotografující šperky". Ani profesionál však nepohrdne mobilitou kompaktů, které se vejdou do kapsy, mají zanedbatelnou hmotnost a jsou ihned připraveny k použití jako "digitální zápisník".

Shrnutí
Dnešní digitální kompakty jsou převážně konstruovány pro úplné laiky, kteří požadují co nejjednodušší pořízení snímku bez nutnosti jakýchkoli uživatelských zásahů. Pokud požadujeme, nebo budeme v budoucnu požadovat větší míru kreativity, je lepší poohlédnout se po EVF kompaktech nebo digitálních zrcadlovkách (DSLR), kterým se budeme věnovat v příštích dílech. Kompakty nabízejí jednoduché automatické pořízení snímku s tak nastavenými parametry, aby musel uživatel co nejméně zasahovat při fotografování a nemusel snímky upravovat na počítači. Další výhodou jsou minimální rozměry, které přinášejí jednak snadný transport, ale například i značnou diskrétnost. Kompakty si často pořizují i majitelé zrcadlovek, jako malý a přenosný "zápisník". Cena slušnějších kompaktů se pohybuje od cca 4 tisíc do cca 10-13 tisíc.