Polemika: Jaký fotoaparát pro začínajícího fotografa? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

17. září 2010, 00.00 | Když člověk fotografuje delší dobu, postupně si najde typ fotoaparátu, který mu nejvíce vyhovuje a je nejblíže jeho potřebám. Jak ale vybrat fotoaparát v okamžiku, kdy začínáte? Udělali jsme malý průzkum, ve kterém jsme srovnávali subjektivní pocity začátečníků používajících kompakt, ultrazoom a zrcadlovku.

Fotografické technice, jejímu recenzování, testování a školení fotografických technik se věnuji již více jak 10 let. I díky tomu se na mne pravidelně obracejí různí lidé s prosbou o radu, jaký fotoaparát koupit. U alespoň trochu pokročilých fotografů je hledání vhodného modelu snadné. Zjistím, co dotyčný fotografuje, co je pro něj osobně důležité, jakým způsobem k fotografii přistupuje, co mu chybělo či naopak vyhovovalo u posledního fotoaparátu. Získám dostatek vodítek na kvalifikovanou radu. U začátečníků je ale situace mnohem komplikovanější. Fotografovat budou zkoušet skoro vše, nemají žádné preference, a je tudíž nemožné odhadnout jejich potřeby. Takže se většinou omezuji na obecné doporučení kategorie fotoaparátu a dovětek, že nejdůležitější je, aby fotoaparát dobře padl do ruky a příjemně se ovládal. Nedávný průzkum, který jsme provedli na skupině začátečníků, mi tato doporučení opět potvrdil.

Technokrati vs. každodenní realita
Hned úvodem zdůrazněme, že tento průzkum je předkládán jako jeden z mnoha možných pohledů. Jeho vznik inspirovalo několik zoufalých čtenářů, kteří podlehli tlaku internetových teoretiků. Ano, ti bohužel ovládají většinu internetových diskuzí včetně těch našich a vytvářejí dojem, že v podstatě všechny fotoaparáty jsou úplně nepoužitelné krámy. S výjimkou nejvyšší modelů zrcadlovek jde o výplody chamtivých marketingových oddělení zcela nevhodné pro jakékoli fotografické snažení. Z jejich ryze teoretického pohledu, má tato rétorika svůj určitý smysl. Ale svět začínajících fotografů je opravdu o něčem jiném a není tomu tak! Bavme se chvíli o každodenní, neprofesionální fotografii pro radost. O začátečnících, kteří chtějí udělat své první krůčky ve fotografickém světě a hledají fotoaparát, který jim tyto první krůčky usnadní a zpříjemní.

Kdo vlastně jsem?
Pokud někdo hledá vhodný fotoaparát, měl by začít u prosté otázky vlastní identity. Není nic špatného na tom si přiznat, že jsem začátečník, že nerozumím pojmům jako hloubka ostrosti či ostřicí body, a tudíž hledám fotoaparát, který mi bude pomocníkem, nikoli přítěží. Rozdělme začátečníky dále do tří kategorií, protože každý jsme přeci jen trochu jiný.

A) Věční začátečníci: Většina lidí fotografuje prostě protože chce zaznamenat nějakou událost, místo, či děj. Fotografie není a zřejmě nikdy nebude jejich koníčkem. Fotoaparát je tudíž jen příležitostným nástrojem pro zaznamenání momentky a jeho uživatel nemá ani potřebu ani chuť pronikat do tajů tvůrčí fotografie, či do technických podrobností. Tito lidé si většinou nekupují fotoaparáty sami, ale buď je dostávají jako dárek nebo požádají o pomoc s výběrem nějakého „fotografa“ ve svém okolí. To je určitě dobře! Bohužel doporučení, kterého se jim často dostane, nerespektuje fakt, že jejich potřeby jsou zcela odlišné od potřeb fotografa jakékoli úrovně. Bože, kolik nešťastných majitelů a majitelek zrcadlovek střední třídy mi už přišlo na kurz s tím, že ten „drahý a komplikovaný fotoaparát“ dostali nebo zdědili po svém fotograficky zdatnějším partnerovi. A věřte, že služba, které se jim dostalo, je vážně medvědí.

B) Fotografuji srdcem, nikoli logikou: Dále zde máme skupinu začátečníků, kteří sice o fotografii zatím mnoho nevědí, ale cítí, že k ní mají vztah a chtějí se jí věnovat. V této fázi většinou fotografují intuitivně a zcela přirozeně se mnohem víc věnují obsahu fotografie, než její technické stránce. A nejen to. Nemusí jít o stav přechodný. Řada z nás není technicky založena, neholduje ani fyzice ani matematice. Fotografii vnímá ryze jako výrazovou, emoční a kreativní záležitost. Nechce zacházet do technických detailů, pochopit ani optiku ani fyzikální jevy ve fotografii zásadní, prostě chce fotografovat srdcem a od fotoaparátu očekává pomoc právě v otázkách technických.

C) Fotonadšenci: Třetí skupinu se zcela odlišným přístupem a potřebami tvoří ti, kteří chtějí do fotografie proniknout včetně technických aspektů. Chtějí nad fotoaparátem dříve nebo později získat plnou kontrolu a nechtějí být fotoaparátem omezováni. Jsou ochotni číst fotografické knihy, chodit na kurzy, studovat technické pojmy a porozumět jim. Z těchto fotonadšenců se později stávají buď profesionální fotografové nebo amatéři, pro které je fotografie ne koníčkem, ale pořádným koněm.

Rozdělení fotoaparátů do tří kategorií
Na českém trhu dnes najdete několik set různých fotoaparátů a to do hry vstupují ještě mobilní telefony nabízející dnes rozlišení stejné jako fotoaparáty, videokamery s foto režimy a řada dalších zařízení. Nabídka je pestrá a pro laika zcela nepřehledná. Volba konkrétního fotoaparátu je u začátečníka opravdu oříškem, takže pro lepší orientaci si rozdělme zařízení do tří kategorií. Kritériem nebudou ani megapixely, zoomy ani sofistikované funkce. Z pohledu začátečníka je totiž důležitější koncept!

1)Automaty jsou přístroje, které kromě zmáčknutí spouště neočekávají od uživatele další zásadní aktivitu. Spadají sem všechny fotomobily, většina kapesních kompaktů a dokonce i některé ultrazoomy. Charakteristické pro ně je to, že mají minimum přímých ovládacích prvků a pokud už mají nějaké doplňkové funkce, jsou ukryty v menu.

2)Chytré automaty jsou na první pohled podobné, ale jejich filosofie ovládání je odlišná. Přestože jsou schopné pracovat prakticky bez zásahu uživatele, nabízejí mu možnost ovlivnit většinu fotografických parametrů. Ve správném režimu nabízejí kontrolu expozice, práci s autofokusem, nastavení barevnosti snímků a řadu dalších parametrů. A co je možná ještě důležitější, jejich menu je pro začátečníka nepřehlednou džunglí. Patří sem takzvané chytré kompakty, většina ultrazoomů a dokonce některé nižší modely zrcadlovek.

3)Fotoaparáty s velkým F. Sem patří všechny fotoaparáty, které spoléhají na informace od fotografa. Tím neříkám, že by neměly nějaký plně automatický režim, ale bez správného nastavení parametrů z nich ty správné snímky už prostě nedostanete. Do této kategorie spadá většina zrcadlovek, některé ultrazoomy a dokonce i několik málo kompaktů v čele například s Canonem G11, který je velmi dobrým příkladem takovéhoto fotoaparátu. Přímé ovládání všech důležitých funkcí, možnost nastavit kompletně chování fotoaparátu, možnost zcela změnit jakýkoli aspekt chování přístroje a nepřeberné množství příslušenství.

Komu, který a proč?
Ano, tušíte správně, kam směřuji. Tři kategorie začátečníků a tři kategorie uživatelů se navzájem potkávají v té správné kombinaci. Jakmile zvolíte pro příslušnou skupinu uživatelů nesprávný fotoaparát, bude to pro ně znamenat minimálně obtíže při seznamování, v horším případě trvalou nespokojenost.

Mini průzkum
Zde přichází prostor pro výsledky našeho mini testu. Vzali jsme tři fotoaparáty typické pro uvedené tři skupiny. Zástupcem první skupiny byl Sony W-320, klasický kapesní automat dostupný v řadě barev, 4x zoom začínající širokým ohniskem 26mm a velice jednoduchým ovládáním. Zástupcem druhé skupiny byl Olympus SP-800UZ. 30X rozsah zoomu, o třídu více funkcí, bohatší ovládání, ale stále velmi kompaktní a nenáročný přístroj za zajímavou cenu. A do třetice jedna z nejdostupnějších a nejsnáze ovladatelných zrcadlovek na trhu - Nikon D3000 s universálním objektivem Nikkor 18-200mm VR. Všechny tři fotoaparáty jsou bezesporu vhodná volba pro začátečníky s atraktivní cenou a na svou třídu poměrně jednoduchým ovládáním. Dali jsme je na několik dní k dispozici při naší fotoexpedici vždy dvěma zástupcům každé z definovaných skupin začátečníků. Při následném dotazování jsme se zaměřili na spokojenost s obrazovou kvalitou, na pocity z ovládání, případné problémy, vyzdvihované klady a celkový dojem. Zde jsou výsledky:

Sony W-320
Oproti všem očekáváním všichni účastníci hodnotili obrazovou kvalitu jako nad očekávání dobrou. U skupiny C možná hrála roli nižší očekávání, přesto fakt, že nikdo neprojevil nespokojenost s obrazovou kvalitou, je velmi důležitý. Ukazuje totiž, že kvalitativní očekávání většiny začátečníků dokáže naplnit i kompakt za několik tisíc korun.

Skupina A si pochvalovala jednoduchost a bezproblémovost ovládání. Nemuseli se nic učit a hlavně se nikdy nedostali do situace, kdy by fotoaparát dělal něco jiného, než očekávají. Ovládání je tak jednoduché, že v něm nelze udělat chybu. To je pro skupinu A zcela klíčové!

Skupina B neměla s ovládáním fotoaparátu také žádné problémy. Na rozdíl od skupiny A měla zájem využívat některé funkce, jako je ovládání blesku, makro režim apod. Z nedostatků nejčastěji zazněla absence většího přiblížení, ale přesto se oba zástupci shodli v prvních dnech na tom, že jim fotoaparát dostačuje. Zároveň ale konstatovali, že dříve nebo později by hledali model s větší užitnou hodnotou.

U skupiny C fotoaparát dopadl dle očekávání shovívavou kritikou. Jak jsme již popsali výše, překvapivě nešlo o obrazovou kvalitu, ale o nedostatečnou možnost kontroly nad fotoaparátem. Kompakt této kategorie technicky založené uživatele omezuje již během prvních dní seznamování a shodují se na tom, že by šlo o příjemný rodinný fotoaparát, ale pro sebe by volili „chytřejší“ řešení.

Olympus SP-800UZ
Tento fotoaparát často kritizovaný v internetových diskuzích za nesmyslné parametry a chyby optiky také v našem testu nedostal jediný záporný bod za obrazovou kvalitu. Všichni účastníci testu jej hodnotili v tomto ohledu stejně bezproblémově jako digitální zrcadlovku. Tím neříkáme, že obrazová kvalita je stejná, pouze rozdíl v naší dotazové skupině prostě nehrál roli.

Skupina A si u tohoto modelu pochvalovala rozsah zoomu a možnost „přitáhnout si scénu“. V tomto ohledu logicky fotoaparát získal plusové body. Zároveň však konstatovali, že se již ztráceli v ovládání a hlavně se několikrát dostali do situace, kdy potřebovali pomoc s fotoaparátem, který dělal něco, co nečekali. Proto celková spokojenost dopadlo hůře než u automatu.

Skupina B byla dle očekávání nejspokojenější. Větší rozsah zoomu, možnost přímo ve fotoaparátu lépe kontrolovat podání výsledku, rychlejší reakce, větší prostor pro fotografické vyžití. Nejvíce kritiky tento fotoaparát získal za nedostatečnou výdrž baterie, protože zatímco skupina A v průměru pořídila kolem 100 snímků za den, skupina B dokázala narazit během dne na limit akumulátoru, který byl na úrovni cca 500 snímků. Naopak pochvalu získal „líbivý výstup“ bez nutnosti dalších úprav, bohatá nabídka expozičních režimů (myšleno scénických) a funkční výbava.

Skupina C hodnotila tento fotoaparát kriticky. Fotoaparát nenaplnil jejich očekávání a to již zmíněnou výdrží baterie, ovládáním ani celkovým komfortem. Zde je však třeba zdůraznit, že všichno přímo srovnávali ultrazoom se zrcadlovkou, takže jej v podstatě srovnávali s očekáváním spojeným s maximálním kvalitou a funkčností.

Nikon D3000
Oslavné ovace nad úžasnou obrazovou kvalitou a možnosti zrcadlovek se v našem testu dle očekávání nekonaly. Je to logický výsledek. Přednosti zrcadlovek v oblasti obrazové kvality nastupují až s určitou úrovní fotografických znalostí, s investicí do objektivů a fotografováním specifických, či náročnějších scén. Nic z toho typicky začátečníky minimálně v prvních měsících nečeká, a tudíž zrcadlovka nezískala o nic lepší hodnocení obrazové kvality než ostatní fotoaparáty.

Skupina A se shodla na tom, že jí zrcadlovka nevyhovuje. Zbytečně velký a těžký fotoaparát je přítěží. K tomu připočítejme strach z poškození a odcizení „drahého fotoaparátu“. Odpor k ovládání, který byl v případě D3000 čistě předsudkem, protože není o nic složitější než u ostatních modelů v případě, že chcete vše nechat na fotoaparátu. Nicméně nevýhodou zrcadlovky pro skupinu A je přeci jen vyšší variabilita ovládání vedoucí k nečekaným výsledkům. Jsou to drobnosti, ale přepnutí si zobrazení fotografie z jednoho na čtyři snímky vyvolává v laikovi pocit, že fotky jsou „menší“. Náhodné přepnutí na RAW formát znamená, že „fotky nejdou přečíst v počítači“ apod. Pro skupinu A je zrcadlovka opravdu nevhodná a znamená neustálé obtíže.

Skupina B nemá k zrcadlovce apriorní negaci, naopak má očekávání, která nedokáže naplnit. V osobním rozhovoru se oba zástupci Béčka shodli na tom, že od zrcadlovky čekali „lepší“ fotografie a nedostali je. Zároveň však konstatovali, že problém je pravděpodobně v jejich vlastní neznalosti. Narozdíl od skupiny A se neztráceli v ovládání D3000ky, ale chyběly jim znalosti vedoucí ke správnému nastavení. Výsledkem tedy bylo to, že fotoaparát je zřejmě dobrý, ale nedokáží využít jeho potenciál.

Skupina C dle očekávání byla ze zrcadlovky nadšena. Prvním pozitivem pro ní byl fakt, že i zrcadlovka dokáže fotografovat automaticky a že její ovládání není tak náročné jak očekávali. Zároveň jim poskytla prostor pro objevování, pro učení se a to je to, co lidé ve skupině tři potřebují. V průběhu testu se tak dostalo na otázky typu „co změní jiný objektiv“, „jak nastavím...“, „co znamená funkce...“ a toto objevování bylo tím, co uživatelé ze skupiny C považují za příjemné a přínosné.

Závěr
Výběr ideálního fotoaparátu je věcí velmi individuální a subjektivní. Náše mini anketa není žádným rozsáhlým sociologickým průzkumem, a proto je potřeba brát jeho výsledky jako jeden z možných pohledů. Přesto potvrdila fakt, že není zdaleka tak důležité, jaké má fotoaparát technické parametry a fotografické možnosti, jako to, nakolik naplňuje individuální očekávání uživatelů. Ta jsou většinou spojena se stylem ovládání, nikoli s obrazovou kvalitou či nabídkou funkcí, což je u začátečníků velmi důležitým faktorem. Až po určité fotografické zkušenosti uživatel začne objevovat limity svého fotoaparátu a případně oceňovat jeho přednosti. Naopak nevyhovující ovládání, rozměry a váha jsou něco, co pociťuje při každém stisknutí spouště.

Takže bych rád závěrem apeloval na začátečníky, aby si nenechali zkazit radost ze svého fotoaparátu kritikou v diskuzních fórech. Aby hledali takový fotoaparát, který odpovídá jejich potřebám a jejich znalostem. A zároveň apeluji i na všechny zkušenější fotografy radící začátečníkům. Prosím, zkuste se na svět podívat očima začátečníka a nikoli optikou vlastních potřeb.