Vady objektivů - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

DF Praxe rezimy

DF Praxe rezimy

15. srpna 2005, 00.00 | Nic není dokonalé a o objektivech to bohužel platí dvojnásob. Bavit se budeme o objektivech použitých v kompaktních digitálních fotoaparátech a o objektivech pro zrcadlovky, ať již klasické, nebo digitální. Nejsou přímky rovné, předměty mají fialový stín, nebo je zobrazení v rozích nekvalitní? V dnešním článku si popíšeme nejběžnější vady objektivů.

Nic není dokonalé a o objektivech to bohužel platí dvojnásob. Bavit se budeme o objektivech použitých v kompaktních digitálních fotoaparátech a o objektivech pro zrcadlovky, ať již klasické, nebo digitální. Nejsou přímky rovné, předměty mají fialový stín, nebo je zobrazení v rozích nekvalitní? V dnešním článku si popíšeme nejběžnější vady objektivů.

Chromatická aberace
Chromatická aberace, nebo také barevná aberace jsou označení pro vadu způsobenou různým indexem lomu různých vlnových délek světla. Jinými slovy, paprsky různých vlnových délek (jiné barvy) se lámou pod jinými úhly. Výsledkem jsou nafialové a zelené kontury na kontrastních přechodech (přechody mezi stínem a oblastí s vysokým jasem). Tento jev je zvětšuje směrem od optické osy objektivu, tzn. u krajů snímků bývá nejsilnější.

Tuto vadu pomáhají redukovat speciální čočky, nebo skupiny čoček v objektivu. Vždy ale záleží na kvalitě konkrétního objektivu. I model bez kouzelných zkratek označujících boj proti chromatické aberaci, jako například APO (apochromatické) může být v tomto ohledu lepší. Další možností je korekce vady v editoru, například Photoshopu, kdy lze nahradit konkrétní barvu plošně (riskujeme ztrátu stejné barvy i v jiných částech snímku), nebo pomocí vrstev a maskování (náročnější).

 
Ukázka projevu chromatické aberace na denním snímku a v rohu testovacího terče

Bokeh
Spíše než vada, je bokeh vlastnost objektivu, konkrétně pak clony. Pro český jazyk neobvyklé slovo není žádná zkratka, ale pochází z japonštiny. Vzhledem ke konstrukci clony v běžných objektivech (je složena z několika lamel) není výsledný otvor dokonale kulatý, nýbrž několikaúhelníkový. Přesněji řečeno, čím více lamel, tím více se blíží kruhu. To má za následek zejména zcela rozdílný způsob rozostření oblastí, které jsou mimo hloubku ostrosti. Každý bod snímku je ve skutečnosti více, či méně velká ploška (čím menší, tím se obraz jeví ostřejší), které určuje tvar právě clona. Pokud se bod dostane mimo hloubku ostrosti, tak se tato ploška zvětšuje, čímž je její tvar více viditelný. Každý objektiv tak nabízí jiný druh rozostřeného pozadí. Rozdíly však zpravidla nejsou příliš velké a jejich hodnocení je subjektivní. Každému se může zamlouvat jiný typ rozostření.
Radikálně jiný typ rozostřeného pozadí nabízí zrcadlové objektivy (zpravidla teleobjektivy). Díky specifické konstrukci se nezaostřené body zobrazují jako prstence (kroužky s dírou uprostřed). S počtem lamel také souvisí počet "paprsků", které bude mít bodový zdroj světla při větším zaclonění.

Počet paprsků (cípů) je úměrný počtu lamel clony

Neostrost v rozích (nerovnoměrná kresba)
Nepříjemná vada, kterou trpí zejména kompaktní přístroje, se projevuje ztrátou kresby v rozích a lze ji kompenzovat velmi těžko. Řešením může být větší zaclonění. Důvodem může být jiná vzdálenost zaostření na středu a na krajích snímače, způsobená tím, že se paprsky na krajích čočky lámou více, než ty na středu.

Protisvětlo (reflexy a odrazy)
Různé objektivy reagují velmi odlišně na problém zvaný protisvětlo. Pokud se musíme postavit čelem ke zdroji světla, musíme počítat s jistými problémy. Nasazením sluneční clony na objektiv vyřešíme prakticky všechny situace, kdy není zdroj světla přímo v úhlu záběru. Poté vše záleží na kvalitě objektivu, resp povrchové úpravě čoček a vnitřku objektivu. Černou barvou se lakují i okraje čoček, pro omezení odrazů uvnitř objektivu. Výsledkem může být celková ztráta kontrastu snímku, nebo jednotlivé reflexy v určitých částech snímku.

Zcela dole je ukázka nechtěného odrazu způsobeného protisvětlem

Vinětace
Pokles množství světla směrem k okrajům snímku je způsobeno několika faktory, mezi něž patří konstrukce objektivu, použité přídavné filtry apod. Vinětací trpí zejména širokoúhlé objektivy.

Snímek rovnoměrně osvícené plochy má patrnou ztrátu světla v rozích

Zkreslení obrazu
V extrémním případě známe soudkovité zkreslení ze snímků pořízených s objektivem typu "rybí oko". U klasických objektivů je však tento jev rušivý. Vyskytuje se na širokoúhlých ohniscích a neovlivníme ho mírou zaclonění. Řešením je pouze zvětšení ohniskové vzdálenosti (u zlomových objektivů), kdy soudkovité zkreslení mizí. Tím ale riskujeme druhý extrém, kterým je poduškovité zkreslení, které na nás může číhat na nejdelší ohniskové vzdálenosti zoomu. To bývá však buď nepatrné, nebo zanedbatelné. Soudkovité zkreslení bývá silnější. Tyto vady lze celkem úspěšně korigovat úpravami na počítači. Zvláštním typem pak je vlnovité zkreslení, které je kombinací poduškovitého a soudkovitého. To je však velmi ojedinělé.

Soudkovité zkreslení na testovacím terči

Shrnutí
Vady objektivů mají často stejnou příčinu, ale projevují se jinak. Uživatele však zajímá hlavně výsledek. Výrobci se snaží chyby redukovat, ovšem ani zkratky a sliby o redukování chromatické aberace neznamenají, že na snímcích žádná nebude. Musíme tedy pečlivě vybírat. Pokud se však budeme pohybovat v rozpočtu vycházejícího z průměrného platu, tak zjistíme, že musíme jít cestou "nejmenšího zla" a jisté chyby tolerovat. Snímky pak lze dodatečně upravit v počítači ručně, nebo pomocí speciálních aplikací a pluginů pro konkrétní vady.