Sto a tři rady pro lepší fotografie (21. část) - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Praxe

Sto a tři rady pro lepší fotografie (21. část)

103rad_21_100px

26. srpna 2011, 00.00 | Vodáctví, vodní turistika, kanoistika, rafting, vodní rodeo..., je jedno, jak to kdo nazývá a co preferuje. Faktem zůstane, že všeliké vodní hrátky mají v našich končinách předlouhou tradici, počínaje prvními vodáckými sportovními kluby a brzy poté i vodními trampy, odnoží to tuláků suchozemských.

22. rada – Voda, vodáci, moře a sůl

„Poplujem spolu, tam dolů, tou peřejí...“, znělo většími i menšími řekami naší republiky již ve dvacátých letech minulého století. Vodácké „Ahoj“ vhání romantickou slzu do oka ještě dnes mnoha zasloužilým otcům početných rodin, dávno již obrostlým mechem v televizních pytlích. Ne, že by matky a dcery na tom byly lépe, jen se odjakživa na lodích (nejčastěji na ponižovaném postu „háčka“) střídaly mnohem častěji. Jejich proslulá vdavekchtivost a později starost o potomstvo je z lodí vyhání v poměrně zachovalém věku, i když i ony se občas vrací na pár dnů alespoň o letní dovolené. U mužů jde ale daleko častěji o lásku celoživotní, pravidelně upevňovanou odmykáním a zamykáním řek a říček, odháněním již napůl domestikovaných komárů a nemírnou konzumací pobřežních lihovin.



Fotografování vodního a podvodního světa a technické problémy s tím spojené si můžete s nejmenšími porodními bolestmi vyzkoušet v nejbližším bazénu. Najdete tu čistou vodu, a tak i viditelnost pod hladinou bude větší než v reálných podmínkách. V krytých bazénech počítejte s vysokou vlhkostí vzduchu, a proto nechte fototechniku po příchodu z venkovního prostředí před zapnutím dostatečně dlouho odmlžit a temperovat. Fotografování by tu mohlo někomu z ostatních návštěvníků vadit, je dobré se předem domluvit s provozovatelem areálu. Bazén je ideální i pro testování těsnosti podvodních pouzder a nacvičení manipulace s nimi před ostrým nasazením na skutečném „bojišti“. Technické detaily: Nikon D70, clona 4,5, čas 1/80 s, externí blesk pro vyrovnání světelných kontrastů.

Každý samozřejmě prožívá „lodičkaření“ jinak. Někoho zajímá jen čistý adrenalin. Jakmile na hladině nevidí metr pěny, nenamáhá se ani namočit. Někdo si sjede jednou za rok pohodový „volej“ s celou rodinkou někde na dolním toku Vltavy. Většina z nás se pohybuje někde mezi tím. Voda a lodě pojednané fotograficky se tedy mohou pohybovat v různých fotografických žánrech, i na jejich jen nepřesně vymezeném pomezí, tedy od sportu přes dovolenou, děti a rodinu až po kamarádské řádění nebo podvodní fotografii. Tomu nutně přizpůsobíme i fotografickou výbavu.

Při reportážním focení ze břehu přijdou ke slovu rychlé digitální zrcadlovky s delšími zoomy nebo dokonce světelnými pevnými teleobjektivy, a také monopody. Klasické stativy necháme tentokrát pro malou pohotovost práce s nimi doma. Trváte-li však na jejich použití, vyměňte alespoň „normální“ stativovou hlavu za její sestru určenou pro video. Nebudeme její klouby utahovat a využijeme při švenkování s teleobjektivem krásně plynulý „kluzný“ pohyb, jakého s běžnou fotohlavou nedosáhneme. Při upevnění na stativ také předem vypneme stabilizaci objektivu, nemáme-li s ní nějaké speciální úmysly.



Fotografování ze břehu je relativně bezproblémové a při dostatečném odstupu techniku neohrožující. Vyžaduje postřeh, vybavení a všechny ostatní dovednosti jako kterákoliv jiná sportovní disciplína. Technické detaily: Nikon F100, sken z diapozitivu.



Akční fotografii i tady můžete libovolně kombinovat s jinými žánry, například s portrétní momentkou v přirozeném prostředí. Štěpánka Hilgertová právě hladce prochází kvalifikací na mistrovství světa. Podobné akce na umělých kanálech nebo jako zde pod hrází Lipenské přehrady jsou snadno a zdarma dostupné každému, akreditace není nutná. Technické detaily: Nikon F100, sken z diapozitivu.

Máme-li se ale s drahocennou výbavou nalodit, končí veškerá legrace. Utopených fotoaparátů leží už pod každým jezem několik. Budeme-li brát vodní fotografování vážně, uvažujme o podvodním pouzdru pro svoji zrcadlovku nebo pokročilý kompakt. Kvalitní pouzdro ale hravě vynásobí cenu fotoaparátu dvěma. Na téměř stejné peníze může klidně přijít i záložní specializovaný vodotěsný kompakt, od kterého přehnaně technicky kvalitní fotografie raději nečekejte. Mohou být ale bez diskusí a obav akční a zábavné, a to se také počítá. Podobné přístroje jsou velmi skladné a i jinak odolné, takže je můžete mít všude s sebou, zatímco drahou, choulostivou a rozměrnou zrcadlovku jste raději nakonec stejně nechali v autě na parkovišti.

Ve výsledku si tedy na klasickou otázku, jestli jsou lepší méně dokonalé fotografie než žádné, musí odpovědět každý sám. Dalším, občas levnějším řešením může být také starší, obyčejný a levnější záložní fotoaparát. Třeba ho neutopíme, a když ano, žádná škoda. Alespoň koupí nového po návratu domů podpoříme akcionáře naší oblíbené značky. I oni chtějí někam na vodu a prémie potěší každého!



Ty nejlepší akční záběry jednak dokonale a navždy zmrazí setinu vteřiny trvající scénu, kterou si teprve dodatečně na fotografii opravdu vychutnáte, některé z nich pak dokonce i samy o sobě obstojí jako nadčasově zajímavé obrazy. Technické detaily: Nikon F100, sken z diapozitivu.

Chceme-li cestou fotografovat i dění na vlastní lodi, nebude-li to přímo parník nebo čtyřicetimetrová jachta, hodí se široké ohnisko nebo širokoúhlá předsádka. Možný odstup od fotografované scény bude totiž většinou velmi malý. Pozor na šplouchající vlny, hlavně v peřejích a na jezech, stejně jako na vodu, odstřikující od pádel. Podle schopností posádky je nejbezpečnější a nejsušší místo vpředu na špici anebo naopak v zádi. Tak si vyberte. Namočit se ale můžete při troše nepozornosti i na břehu, hledíce zaujatě do hledáčku, když přestanete sledovat, kam šlapete.

Je-li voda, kterou hodláte fotograficky zvěčnit, nejen mokrá, ale navíc i slaná, je vaše vybavení ohroženo dvojnásob. Pokud přístroj přece jenom namočíte (a že ho namočíte, je jisté), nejjistější záchranou bývá jeho okamžité vypnutí, vyjmutí baterií a odeslání do servisu. Pokud zůstal zapnutý a natekla do něho voda, většinou se jen jemně zableskne – a je vymalováno. Vykopejte mu mělký hrobeček na klidném místě s hezkou vyhlídkou a kupte si nový, oprava vás totiž bude stát stejně a nikdo vám nezaručí, že bude stoprocentní. Sůl dokáže korodovat a znehybnit hliníkové i jiné drobné součástky, o elektronice nemluvě, doslova bleskurychle, nemusí se ale zastavit ani po delším čase. Znáte to možná z mobilního telefonu – i po opravě občas bude fungovat, občas ne.

I fotoaparáty určené pod vodu nebo specializovaná pouzdra hned po použití důkladně osprchujte čistou sladkou vodou, jemně zbavte největších kapek a nechte uschnout (ne na přímém slunci). Z pouzder teprve potom vyjměte nevodotěsné přístroje. Že to není příliš pohodlné? Máte pravdu. Zamyslete se ale nad tím, že pro běžný fotoaparát je podvodní prostředí stejně exotické, jako pro člověka třeba návštěva Měsíce. Také se tam ve skafandru neprocházel zrovna volně. Tohle srovnání sedí i v tom, jak dlouho a s jakou pečlivostí se kosmonauti musejí do speciálního obleku „šněrovat“ a jak dlouho jim po návratu trvá svlékání.

Abyste si předem dostatečně ujasnili vlastní podvodní ambice a uvěřili, že ten příměr s kosmonauty opravdu nekulhá, dál jen telegraficky, téma je doslova bezbřehé. K opravdovému ponoru, ne jen k legračnímu šnorchlování metr pod hladinou, musíte něco vědět především o samotném potápění a mít (a dokonale ovládat) příslušné potápěčské vybavení – tady nejde o fotky, ale o život. Teprve potom se můžete začít pomalu učit malou fotografickou podvodní násobilku.

Jen dva příklady. První: Ve větší hloubce hodně rychle ubývá světla, zvláště jeho barevné nebo chcete-li „teplé“ složky. Bez pořádného externího blesku (ve vlastním stejně drahém pouzdře) toho moc nevyfotíte a při ještě hlubších ponorech je i on příliš slabý. Specializovaná světla s pořádnými akumulátory stojí násobně více.

Druhý příklad: O nutném zvyknutí si na neohrabané ovládání i kvalitních podvodních pouzder nebo na jejich testování před každým jednotlivým ponorem a o bezpečném vkládání drahých fotoaparátů do nich bych mohl napsat samostatný článek. Tady vážně opatrně – na prospektech vypadá všechno jednoduše, chybu ale uděláte jen jednou a obyčejný zapomenutý vlas na kterémkoliv drobném těsnícím kroužku se při opravdu hloubkovém ponoru projeví pokaždé stejně: Kratičkým a poměrně fotogenickým rejem bublin uvnitř pouzdra. V takovém případě ihned po vynoření přístroj hoďte do popelnice a můžete rovnou třeba na eBay objednat novou D3S nebo ještě raději Hasselblad H4. K němu originální podvodní pouzdro, to vaše původní by mu bylo malé. Háčko dělá docela hezké fotky a fotí s ním prý i do National Geographic! Jen zkuste být příště při jeho šroubování do pouzdra o něco pečlivější!



Přímořské prostředí se slaným, vlhkostí nasyceným vzduchem, na plážích navíc s neustále poletujícím drobným pískem, je vrcholně nepřátelským místem pro jemnou mechaniku fotoaparátů, hlavně pro posun zoom objektivů. Pronikne ale dříve či později doslova všude a choulostivé součástky rychle korodují nebo se zadřou. Elektronika a elektrické obvody trpí ještě víc. Vyplatí se tedy použití jednoduchých měkkých podvodních pouzder nebo odolných přístrojů i na souši. Nemáte-li je k dispozici, vyjímejte fotoaparát z běžného pouzdra jen na nezbytně krátkou dobu a mezi fotografováním ho i s obalem uchovávejte třeba v uzavřeném plastovém sáčku. Technické detaily: Nikon Coolpix P5000, clona 5,4, čas 1/450 s, ISO 64.



Vodu, vodní prostředí a jeho obyvatele můžete ve fotografii využít mnoha různými způsoby, stačí zapojit fantazii. Úplně z jiného soudku je tento aranžovaný záběr, v němž jsem mezi model a objektiv umístil velké akvárium. Pro fotoaparát je to mimochodem naprosto nejbezpečnější způsob! A využívá se dokonce hojně i při reálné podvodní fotografii v malých hloubkách nebo při takzvané přechodové fotografii, kde je záběr vodorovně rozdělen hladinou a na jediném snímku vidíme svět pod i na ní. V pevném a rozměrném akváriu bez horní stěny je v takovém případě vzduch a v něm suchý fotoaparát, který lze s úhlovým hledáčkem nebo výklopným displejem bezproblémově ovládat suchýma rukama. Pozor přitom na nečekaně vzedmutou vlnu! Technické detaily: Nikon D80, clona 2,5, čas 1/50 s, ISO 400.





:: Partneři soutěže "100+3 rady"

    





Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Praxe  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: