Sto a tři rady pro lepší fotografie – 5. Nejvhodnější osvětlení - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

103rad_5_100px

103rad_5_100px

6. května 2011, 00.00 | Které světlo je to nej? No přece to, které nejlépe vyhoví konkrétnímu záměru! Někdy je to slunce, jindy žárovka, vestavěný blesk nebo umělé osvětlení fotbalového stadionu. Ani pro aranžovanou nebo ateliérovou fotografii není vždy nutné používat výhradně umělé osvětlení, je to jen rychlejší a někdy pohodlnější. Nemusíme totiž zdlouhavě čekat na to „správné“ světlo – prostě si ho vyrobíme. A jaké mohou být výsledky "práce se světlem", to nám může ukázat každý z vás! Zadání praktické úlohy a vyhlášení soutěže je na konci článku.

3. rada – Nejvhodnější osvětlení

Nemá to ale vždycky jen samé výhody: Kromě nemalých investic je u umělých světelných zdrojů (s výjimkou kompaktních externích blesků) na překážku složitý transport a další neskladná zavazadla, ve většině případů i závislost na elektrické síti. Na ní jsme ale v digitální éře závislí tak jako tak. Plusem oproti minulosti naopak může být, že základní sety trvalých ani zábleskových světel již nestojí tolik jako dřív a jsou cenově dostupné i nadšeným amatérům.

Pro kvalitní splnění mnoha fotografických úkolů v interiéru stále bude stačit větší okno, vhodná denní doba, případně odrazná deska, víc většinou nepotřebujete. Řada těch nejznámějších fotografů (jmenujme namátkou Roberta Vana, Antonína Kratochvíla, Adolfa Ziku) pro vlastní tvorbu od zátiší přes portrétní a módní fotografii až po akt nebo experiment žádné umělé zdroje světla nepoužívá a tvrdí, že krásu, jemnost, různorodost, neopakovatelnost a dokonalost přírodního osvětlení stejně nelze nijak zcela přesně nasimulovat, anebo jen po způsobu rozsáhlých filmových produkcí velmi složitým a drahým vybavením.

Pracujete-li venku, opět často vystačíte s jednou či dvěma odraznými deskami, případně s externím bleskem, nejlépe umístěným mimo fotoaparát. Komunikaci zajistí vícežilný originální TTL kabel, obyčejná synchrošňůra (může být výrazně delší) nebo optická synchronizace (nebude spolehlivě pracovat na větší vzdálenost a za jasného okolního světla). Vhodnějším a hlavně operativnějším partnerem, než jsou neskladné a nemobilní stojany na blesk (blesky) a odrazné desky, bude pomocník (pomocníci), který je podrží pokaždé tak, jak bude zrovna potřeba.

Pozor při tom na nečekané poryvy větru a na nečekanou změnu počasí. Asistent si blížícího nebezpečí všimne rychle, pracujeme-li ale sami, můžeme na vzdálenější odrazné systémy v zápalu nadšení třeba jen na chvíli zapomenout a neštěstí je hotovo. Pouštění draků nebo plachtění jsou jistě zajímavé disciplíny. Až se ale rozhodne létat naše odrazná plocha, může s sebou vzít stojan, elektrické vedení nebo dokonce zábleskové světlo. Vzniklé škody pak narůstají geometrickou řadou. Pracujete-li tedy venku s pomocníkem nebo kamarády, vytvořte z každého z nich držák nebo těžítko na cokoli, co by mohlo padnout nebo odletět. Používejte k upevnění svorky, lepicí pásku, provázky, kolíky na prádlo. Velmi se osvědčily pytlíky s pískem („sandvaky“) nejrůznější velikosti a hmotnosti, kterými zatížíme nohy stojanů nebo stativu. Dají se koupit za drobný i větší peníz, jen trochu šikovný kutil si je ale zvládne vyrobit sám.

Hodláme-li využít stávajícího osvětlení, velmi důležité je zvolit vhodnou denní dobu, která záleží i na počasí, na zeměpisné poloze a na ročním období. Pokud to není tvůrčí záměr, vyhneme se ostrým stínům a polednímu slunci, které svítí příliš shora. Platí to hlavně pro lichotivý portrét, popisnou produktovou a dokumentární fotografii a podobně. Nejvhodnější bude často polostín, ranní či podvečerní šikmé a barevně teplejší a měkčí světlo. Můžeme experimentovat s mlhou nebo kouřem, které snižují kontrast a dovolují oddělit hlavní motiv od pozadí.

Umělé světlo nepoužíváme proto, že by snad bylo kvalitnější. Dává ale neomezenou svobodu časovou a prostorovou. Stejné světlo, na něž v exteriéru budeme čekat dny, týdny a měsíce a může trvat jen pár minut (a na které si přesto rád počká fajnšmekr, nadšenec nebo časově flexibilní hobík), můžeme s vhodným vybavením vytvořit v ateliéru a fotit třeba v noci, v zimě nebo tehdy, když má naše modelka nebo zákazník zrovna vstřícnou náladu. Profesionál má totiž jen málokdy dost času. Věčně honí termíny a ateliér se spolehlivými trvalými nebo zábleskovými světly je tak často drahým, ale jediným řešením.

V amatérských podmínkách budeme naopak většinou využívat náhradní zdroje, nejrůznější halogenové lampy, zrcadlové a fotografické žárovky, zářivky a podobně. Hodí se rozptylné deštníky, softboxy a odrazné desky na změkčení stínů. Většinou budeme bojovat s nedostatečným světelným výkonem a z důvodu minimální vzdálenosti od scény (zdroj světla je přece slabý) i s jeho extrémně rychlým poklesem v závislosti na vzdálenosti. To je ve skutečnosti hlavní důvod, proč se v profesionální praxi upřednostňují výkonná světla a prostorné ateliéry i pro fotografování relativně malých objektů! Slabší světelné zdroje a omezený prostor domácího ateliéru nedovolí umístit model od světla dostatečně daleko a intenzita osvětlení jednotlivých částí těla tím bude značně odlišná. Při fotografování v takových podmínkách proto jen málokdy přijde čas na zobrazení celku. Nezbývá, než udělat z nouze ctnost.

Není pochyb o tom, že každý podobný problém lze snadno vyřešit návštěvou specializované prodejny nebo e-shopu. Začít můžete u firmy Oehling, Photon Europe, jistotu hledejte u Fomei nebo u ještě věhlasnějších značek, tam si již ale nestěžujte na vyšší ceny. Spolehlivost, stabilita parametrů, dlouholetá kompatibilita a kvalitní servis za to stojí. Z nabídky zábleskových i trvalých světel a celých souprav, stojanů, nástavců, držáků pozadí a dalších dokonalých pomůcek se vám zatočí hlava. Máte-li dostatečně nabito, není co řešit. Jestliže vám ale dvě, tři ubohé desítky tisíc za váš digitální fotoaparát dostatečně vyluxovaly pohublé konto, ani se nenamáhejte a zůstaňte u náhradního řešení. Osobně bych se totiž určitě vyhnul podezřele levným asijským nabídkám podivných značek, které často lákají na nerozšiřitelnou soupravu dvou nebo tří světel bez zajištěného servisu (často i bez štítku s technickými údaji, o manuálu nemluvě) a stojanů z materiálu, který promáčknete k nepoužití pouhým utažením zajišťovací matice (vlastní zkušenost).

U digitálních přístrojů s možností manuálního uživatelského přizpůsobení (a jiné nelze pro vážnou kreativní práci s osvětlením doporučit) problém nevhodné barevnosti spektra z větší části vyřeší ruční vyvážení bílé (které ve skutečnosti neexistuje, jak píše pan Karbusický v posledním čísle svého časopisu), případně ukládání dat v surovém formátu RAW, jež umožní jemné (a pracné) doladění a vyvážení barev kdykoli později. I tak ale pozor na míchání světel různé barevné teploty. Svítíte-li z jedné strany červenou žárovkou a z druhé zelenou zářivkou na žlutého plyšového medvěda, osvětleného zezadu slunečním světlem od okna a zpředu, „pro vyrovnání kontrastu“, zabudovaným bleskem, budete si muset tak jako tak nakonec vybrat jeden jediný zdroj světla, na který se pokusíte bílou vyvážit. Mohou vzniknout zajímavé světelné a barevné efekty, nikdy ale později nedokážete jednoduše odfiltrovat dílčí barevné nádechy na fotografii. Pokud požadujete ve výsledku barevnou věrnost nebo neutrálnost, dbejte vždy na shodnou barevnou teplotu všech použitých zdrojů světla! U černobílé fotografie si v tomto ohledu můžete dovolit více, pozor jen na světelný kontrast. Rozhodne vzájemný poměr intenzity světel a vaše představivost, případně černobílý náhled na displeji.

V ateliéru není problém vytvořit libovolnou světelnou atmosféru. V praxi jsme ale vždycky omezeni počtem světel, jejich výkonem, rozměry místnosti a dalšími místními limity. Snažme se vyhnout tolik oblíbenému, ale neskutečně nudnému plochému svícení jedním světlem od fotoaparátu nebo dvěma softboxy šikmo zpředu. Chybějící stíny nebo obecněji světelný kontrast se hodí maximálně pro popisný dokument nebo produktovou fotografii do e-shopu. Zapojte trochu fantazii a zaměřte se nejen na objekt, na pózu, ale i na zajímavé světelné řešení. Není pravda, že celý objekt musí být vždy plně a rovnoměrně osvětlený, právě naopak. Problémy s dokonalým nasvícením podle našich představ narůstají geometrickou řadou se zapojením pohybu modelu po scéně. Ale vše se dá vyřešit. Experimentujte, pozvěte kamarády jako nosiče pohyblivých světel, pořiďte více záběrů s různým nastavením. Technické detaily: Nikon D700, objektiv Nikkor 1,8/85, clona 8, čas 1/200 s. Na tomto konkrétním snímku líbivé středně tvrdé světlo (beauty-dish) plasticky vymodelovalo obličej modelky, protože bylo ale umístěno na stojanu, vzhledem k živelnému pohybu modelky trochu nepřesně osvítilo i horní část šatů z reflexní pestré látky. Tím došlo k lokálnímu přepalu v červeném kanálu, který by bylo možné rekonstruovat jen z ostatních barevných kanálů v postprodukci. Je to pokaždé o rozhodování a často o naturelu autora: Technicky dokonalý, detailně promyšlený a raději statický záběr nebo živý, přirozený a atraktivní snímek s nečekanými a zčásti náhodnými dílčími problémy?

Rodinná idylka v ještě nedokončené kuchyni. Záměrem byla snaha o zachování původní světelné atmosféry včetně zachycení zdroje světla. To samo by ale na prokreslení mimiky tváří nestačilo. K dosvícení byl proto použit jeden rozměrný softbox vpravo od fotoaparátu. Přitom bylo nutné dávat pozor na jeho případné zrcadlení v okně a v dalších lesklých objektech v záběru. Technické detaily: Nikon D90, objektiv AF-S 3,5–5,6/16–85, clona 5; čas 1/50 s, citlivost ISO 640.

Ztracené pozadí. Někdy se hodí hlavní objekt světelně doslova vystřihnout, pozadí nás nezajímá. V ateliéru použijeme nekonečné bílé pozadí, to samo o sobě by ale nestačilo. Bez následného intenzivního svícení (přeexpozice) by působilo stále více či méně šedě. Hlavní motiv byl osvětlen lichotivým měkkým světlem šikmo zprava a mírně shora. Dodatečným úzkým a slabým proudem světla můžete ještě navíc rozzářit obličej nebo jinou požadovanou partii. Technické detaily: Nikon D700, objektiv Nikkor 1,4/50, clona 8, čas 1/200 s.

K tomuto světelnému koncertu stačí slunce. Jen je třeba mu do cesty postavit vhodné překážky, jako jsou žaluzie, listoví stromů nebo pokojových rostlin, průsvitné závěsy, ruce, otvory v nejrůznějších deskách a dalších předmětech… Podobnou světelnou atmosféru, již hotovou a připravenou, běžně nacházíme při procházkách s fotoaparátem na každém kroku, jen ji využít a zachytit. Části záběru budou třeba utopené ve tmě nebo přesvícené, je-li kontrast příliš vysoký. Někdy to budeme řešit, jindy si řekneme: No a co! Pohled do slunce také bolí, i na něm vidíme samé přepaly! Přezáření nebo světelné skvrny, vhodně využité, nejsou pokaždé vadou, naopak mohou jinak fádní snímek nečekaně ozvláštnit! Technické detaily: Nikon D70, objektiv Nikkor 1,8/50, clona 5,6 a čas 1/125 s.

Totéž v interiéru. Těžko byste něco podobného konstruovali v černém ateliéru, i když to jistě za obrovského vynaloženého úsilí možné je. Během jasného slunečného dne vám ale postačí obývací pokoj, obyčejná záclona a skleněný konferenční stolek. A ovšem, alespoň jedna trochu fotogenická noha nebo nouzově její torzo od kolene dolů. Technické detaily: Nikon D90, objektiv Nikkor 1,4/50, clona 4, čas 1/250 s.

Praktická část spojená se soutěží o věcné ceny

:: Partneři soutěže "100+3 rady"