Sto a tři rady pro lepší fotografie (22. část) - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Praxe  » Tipy & triky  

2. září 2011, 00.00 | Doba dovolených pomalu končí, v září nejen Karel Gott už tradičně spíš vyvolává fotky z prázdnin, než že by tou dobou nějaké nové pořizoval. Vy ale nebudete prázdninoví cvakalové. Když čtete tyto řádky, jste zajisté vážní fotografové, pracující systematicky po celý rok. A řada z vás má ještě i tu dovolenou před sebou – v exotických destinacích už bude příjemněji a vy nemusíte na každém kroku zakopávat o hordy turistů. Co kdybychom se tedy tentokrát zkusili vypravit za domorodci?

23. rada – Domorodci

Neradím vám samozřejmě, abyste se všichni okamžitě sebrali a odletěli nejbližším letadlem do amazonského pralesa. Kdo může, ať určitě spánembohem letí, já v dnešním tématu ale domorodce chápu především jako místní obyvatele, spjaté nějakým charakteristickým způsobem s prostředím, ve kterém žijí, ve kterém jsou „doma“. Téma tedy není náročné na dlouhé cestování a na investované finanční prostředky, ale zcela jistě vyžaduje speciální a trénovanou schopnost vcítění, vidící oči a jako každé jiné reportážní nebo dokonce aranžované fotografování i spoustu času, nemá-li vzniknout jen náhodná momentka, jakých jsou miliony.

Určitě znáte ve svém okolí nějakou výraznou figuru, kterou potkáváte takřka denně. Chová se třeba jinak, než ostatní, někdy docela výstředně, jindy je ale docela nenápadná. Něčím vás přitahuje. Odvažte se a oslovte ji. Třeba se z ní vyklube místní trenér boxerského dorostu a dovolí vám fotografovat, jak vede trénink, jak se udržuje v kondici i ve svém věku, jak vypadá jeho každodenní, jen zdánlivě nezajímavý koloběh. Až se seznámíte blíž a on pozná, že váš zájem není povrchní a předstíraný, třeba vás pozve domů. Tam padnete na záda a nebudete chápat. Tahle medaile je z olympiády, tahle zlatá z mistrovství Evropy… „Ten Rus byl několikanásobný mistr, vypadal jak gorila, takovéhle hnáty, moc šancí mi nedávali, ale já byl mladý, nebojácný kluk, a tak dostal pěknou nakládačku!“ A třeba až pak zjistíte, s kým máte tu čest: Josef Němec, český boxer v těžké váze, zasloužilý mistr sportu, mistr Evropy z Moskvy (1963), bronzový olympionik z Říma (1960), jedenáctinásobný mistr Československa. A připravíte spolu s ním z jeho vyprávění pořádnou knížku! Technické detaily: Nikon F100, skenováno z diapozitivu.

Ovládnout vlastní fotoaparát pokud možno dokonale je nutnost, ale samo o sobě to ještě z nikoho fotografa neudělá. To podstatné se odehrává, nebo naopak neodehrává v hlavě autora. Bavíme-li se o fotografování domorodců, nemusím mít výbavu za desítky tisíc a cestovat na kraj světa. Stačí kvalitní světelný objektiv na spolehlivé zrcadlovce libovolné značky (někdo dá z důvodu větší nenápadnosti přednost náročnějšímu kompaktu) a větší datová karta. Můžeme vyrazit třeba na Vysočinu, brouzdat Pošumavím, nebo jenom sejít z pražského Karlova mostu dolů na Kampu, zavítat do Podolí, do Chuchle. Na tom „kde“ totiž záleží také dost málo. Musím ale chtít a umět místní obyvatele skutečně poznat, třeba se s nimi dát do řeči, chvíli posedět nebo naopak zůstat nenápadně mimo a jenom pozorovat „cvrkot“ a čekat, až si na mou přítomnost zvyknou a začnou se zase chovat, jako bych nebyl.

Bez portrétů to asi nepůjde, neomezujte se ale jen na ně. Zachyťte i pohyb, život, prostředí, práci a zábavu, komunikaci hrdinů vaší story navzájem i s okolím. A portréty nedělejte jenom blízké, detailní, snažte se zachytit i na nich charakteristické světlo, barvy a tvary okolí, „genius loci“ daného místa. Technické detaily: Nikon F100, skenováno z diapozitivu.

Takhle ovšem ne! Téhle paní neuvěří nikdo, že pracuje v zemědělství, ani kdyby to byla stokrát pravda. Chyba je to samozřejmě vaše. Kolo slámy a nebe nad hlavou nestačí, porušili jste jednotu místa a rekvizit, v tomto případě vhodného a uvěřitelného pracovního oděvu. A ten pohled do objektivu také spíše láká k odložení fotoaparátu, než že by vypovídal o přirozeném chování… Technické detaily: Nikon Coolpix E995, barevně upraveno v PC.

Lidé na snímku by měli působit autenticky a pohybovat se v reálném prostředí. Jsou čestné výjimky opravdových mistrů dokumentární a sociální fotografie, ale obecně nelze doporučit podobné scény aranžovat nebo nahrávat. Jen málokdy se to nepozná. Pokud nejde o čistý portrét, neměli by hlavní aktéři hledět do objektivu nebo jen strnule a nepřirozeně stát. To může být problém ve skutečně exotických zemích, kde se místní lidé většinou fotografují velice rádi, ale jakmile spatří ve vašich rukou aparát, shluknou se kolem a začnou se usmívat od ucha k uchu. „Sýýýr, sýýýr,“ volají (anglicky je to kupodivu také sýr, ale po jejich) a veškeré kouzlo přirozené akce je pryč. Navíc, protože jsou zkaženi davy západních turistů před vámi, vzápětí vyžadují „honorář“.

Někdo se zase fotografovat nechce. Má na to jistě plné právo a nejen v cizině bychom jeho přání měli, často i ve vlastním zájmu, respektovat. Vždycky se vyplatí vyžádat si předem nebo alespoň dodatečně po „akci“ souhlas s fotografováním. Předejdete tak mnoha nepříjemným problémům.

Pokud rádi cestujete na vlastní pěst, brzy zjistíte, nebo jste už zjistili, že čím více na východ a na jih, jsou lidé chudší, ale zároveň s tím i otevřenější a pohostinnější. Často vás pozvou k sobě domů a vám se naskytne příležitost fotografovat docela jiné, mnohem autentičtější scény, než ty, které vidíme v prospektech cestovních kanceláří nebo v turistických průvodcích. Buďte připraveni na jejich vlastní pravidla chování, často značně odlišná od těch, která jste až dosud považovali za samozřejmá. Týká se to stolování, hygieny, vztahů mezi muži a ženami, zacházení se zvířaty, denního rytmu, pojmu o čase, postoji ke kouření, k alkoholu, k drogám atd. Snažte se je na tu chvíli přijmout nebo alespoň respektovat a hlasitě nekritizovat. Na oplátku vám třeba bude umožněno nahlédnout za dosud neprodyšné závěsy cizí kultury a odnesete si zajímavé záběry.

Pokud se naopak rozhodnete realizovat svůj lov na domorodce v lokalitách blízkých vašemu bydlišti, nebudou výsledky tolik exotické, mohou být ve finále ale mnohem závažnější a celospolečensky užitečnější, protože pravdivější a hlubší. Fotografovat v romské osadě nebo sídlišti se přímo nabízí, ale je to téma natolik atraktivní, že bylo už mnohokrát a výborně zpracováno. Objevit tam něco nového je tedy těžší než jinde. Zapadlou vesnici výborně fotografovalo už mnoho autorů, za všechny jmenujme alespoň Jindřicha Štreita. Pokud se ovšem na takto populární a využívané téma cítíte, pokud věříte, že dokážete objevit něco nového, jen do toho.

Pokud se vám podaří sblížit se s nějakou domorodou rodinou nebo společenstvím (nemusí to být pokaždé jen staří lidé a pamětníci „lepších“ časů) a vydržíte jejich život dokumentovat dostatečně dlouho (a jen tak to má opravdový smysl a snad i celospolečenský přínos), určitě se vám naskytne mnoho příležitostí zachytit radostné i smutné události, stejně jako slavnosti a oslavy. Využijte toho, že při nich třeba nebudete jediný oficiální fotograf a že třeba budete moci fotografovat to, co zajímá jen vás. Volte neotřelé úhly pohledu, zajímavé momenty, netradiční výřezy… A stále mějte na mysli svůj celkový koncept, příběh, film. Fotografie, které do něho nakonec nepoužijete, protože se vymykají nebo naopak opakují, jste dělali zbytečně. Technické detaily: Nikon D80, clona 4, čas 1/60 s, ISO 100, externí blesk.

Podstatně snadnější a prakticky nevyčerpatelná je ale třetí možnost. Najděte si ve svém okolí nebo v lokalitě, kam často jezdíte, nějakou výraznou domorodou osobnost, skupinu přátel nebo rodinu, seznamte se s ní a dokumentujte nějakou dobu jejich každodenní život, prostředí, které si vytvořili, způsob oblékání, jejich interakci s okolím. Budete potřebovat stejně sociálních a psychologických dovedností, jako těch fotografických, aby stál výsledek za tu námahu. Vracejte se pravidelně a vymyslete si příběh nebo téma, které chcete ilustrovat. Bezmyšlenkové cvakání i zajímavých fotografií je k ničemu, ve finále zjistíte, že máte spoustu efektních portrétů jednoho člena domácnosti zleva proti oknu, chybí vám ale spousta dalších záběrů, z nichž by bylo možné vytvořit ucelený soubor, výstavu, knihu. Nemanipulujte s nikým, nechte každého chovat se přirozeně.

Pro sblížení s vašimi novými modely využijte běžných rozhovorů o životě, zajděte s nimi na pivo nebo na panáka. Někdy pomohou drobné (nejen hmotné) pozornosti nebo pomoc se zahradními pracemi, vždycky ale potěší ukázkové fotografie, z nichž bude jasné, že nejste břídil, nemáte postranní úmysly a pracujete cílevědomě. Neobtěžujte přespříliš a včas se stáhněte, třeba jen dočasně, zjistíte-li, že je vaše chování a fotografování na obtíž. Nikdy nezraďte vzniklou důvěru. Publikujte jen schválené fotografie a publikujte jen dohodnutým způsobem a v odsouhlaseném médiu. Nikdy totiž nevíte, co může dotyčného poškodit nebo stresovat. Často to ani nemusí být fotografie sama o sobě urážející. Občas stačí jen přítomnost dvou znesvářených osob na jednom záběru, jindy naznačený vztah, jehož zveřejnění raní někoho třetího. Život není peříčko!

Najděte si svého řezbáře, starého skautského vůdce, místní vědmu, rodinu samostatně hospodařící rolníka, zdatného nožíře, farmu chovatelů koní… možností je nespočet. Každý jednotlivý lidský osud je jedinečný a plný fantastických příběhů a tajemství. Naučte se je vyprávět beze slov jen procítěným a promyšleným sledem obrázků. Vaše fotografická tvorba se stane koncepční, získá na hloubce a – budete-li pracovat důrazně, citlivě a s plným nasazením všeho talentu – může se stát i nesmrtelnou!

Z jedné samotné fotografie nepoznáme, oč jde. Tato by se mohla jmenovat třeba „Štědrý den na E55“, a už by bylo vše jasnější. Může být ale zrovna tak jedním obrazem z mozaiky životních osudů vaší spřátelené prostitutky nebo dokonce celé jí podobné komunity. Nebudete první, jde o nesporně atraktivní, byť kontroverzní a občas i nebezpečné téma. Můžete být ale nejlepší nebo alespoň sví, tím nikdy nic nepokazíte! Technické detaily: Nikon D70, clona 3,5, čas 1 s, ISO 400.

Ideální je, pokud má váš vyhlédnutý objekt zájmu nějakého výrazného koníčka. To se to pak fotí skoro samo! Třeba parta úpravců starých amerických aut. Můžete ji fotografovat v dílnách, garážích, při pitkách i při pilné práci (někteří z nich jsou opravdoví mistři řemesla!). A pak, jako já, při finálovém svátečním „krujzování“ na zahraničním víkendovém srazu. Technické detaily: Nikon D90, clona 5,6, čas 1/80 s, ISO 200.

Na každé vesnici, a tím spíš ve městě, najdete partu zanícených motorkářů. Budou rádi za každou fotku, hlavně v plné jízdě. A máte vyhráno! Jejich portréty se logicky bez nějaké té mašiny, hezké holky nebo západu slunce neobejdou, to ale určitě zvládnete levou zadní! Technické detaily: Nikon Coolpix E5700.

Netvrdím, že na každé fotografii vašeho vyprávění musí být ten, jehož příběh dokumentujete, nebo dokonce vůbec nějaký člověk. Naopak! Využijete i spousty detailů prostředí, pracovního nářadí, životního prostoru atd. Touhle neúplnou sérií se vracím do dílny soukromého výrobce virtuózních zakázkových kytar, o kterém již byla řeč v jednom z předchozích textů. Technické detaily: Nikon D700, clona 2,8, čas 1/250 s, ISO 800.

Tvořte plánovaně a systematicky a naučte se sestavovat fotografie různých žánrů, samy o sobě třeba nepříliš zajímavé, do logických celků a sérií, které dokážou hovořit beze slov. Žádný dobrý film se neskládá jen ze samých špičkových záběrů. Musí mít svůj vlastní rytmus, musí nechat diváka odpočinout, aby se pak mohl opět s plnou silou oddat emocím. Musí obsahovat celkové záběry, které uvedou do místa a doby, musí nahlížet na vyprávění z různých úhlů a objevovat souvislosti. Pokud to jako fotograf dokážete beze slov, jste na dobré cestě. Testujte si fungování svých souborů na nepoučených lidech a pozorujte jejich reakce nebo případné tápání. V tom místě pak musíte soubor vylepšit nebo doplnit. Ukázková minisérie by měla vše potřebné říci i bez popisky. Nebo snad někdo z vás nepozná, o co se přítomní nešťastníci, špinaví, zpocení a hladoví, už od rána snaží? Technické detaily: Jakýsi kompakt, první, který byl zrovna po ruce.

Praktická část spojená se soutěží o věcné ceny

       :: Soutěž – červenec a srpen 2011 ::
       Speciální prázdninová část: Volná letní tvorba

Dnešním dnem skončila možnost vkládat fotografie do galerie Letní volné tvorby, věnované větším obrazovým celkům. Prosíme, abyste to vzali na vědomí. Hlavně ale děkujeme všem za vložené soutěžní práce a prosíme o trpělivost v následujícím období, kdy bude probíhat vyhodnocování. A těšíme se na vaše další fotografie v rámci podzimních a zimních kol naší praktické soutěže, které na Letní volnou tvorbu plynule navazují.

Pro autory a autorky tří nejlepších prací máme připraveny tyto věcné ceny:
1. místo – kompaktní fotoaparát Fujifilm FinePix HS20EXR
2. místo – digitální fotorámeček AgfaPhoto AF5078MSHR
3. místo – nabíječka NiMH akumulátorů AA/AAA Varta Power LCD

       :: Praktická soutěž – září, říjen a listopad 2011 ::
       Září: Nejlepší fotografie z dovolené

Říjen: Domorodci — místní obyvatelé, kolorit, portrét obyvatel cizí země
Listopad: To jsem já — autoportrét, aneb jak se vidím sám
Všem těmto tématům se kolega Jaroslav Klíma postupně věnuje ve svém praktickém seriálu 100 + 3 rady pro lepší fotografie. Držíme vám tedy palce, přejeme hodně zajímavých tvůrčích nápadů a jejich úspěšnou realizaci. A těšíme se na vaše nové fotografie!

Fotografie vkládejte do připravené webové galerie v jednoduchém rozhraní.
Vkládání je možné po registraci – přihlášení.
Umisťovat můžete fotografie s maximální šířkou 1 200 bodů, objem dat jedné fotografie je třeba omezit na nejvýše 900 kB.

---

:: Partneři soutěže "100+3 rady"

---